Nebát se ale modlit.

pátek 25. září 2015

Jordánsko s02e03 - Džeraš

Pamatujete si seriál Řím? Tak tam to byly kulisy. V Džeraši to všechno stojí doopravdový, originální, fascinující...

Jižní brána.

Z toho, co je v archeologickém areálu vidět, je jen málo dostavěného, většinou všechhny ty věci zůstaly plus mínus stát.
Výklad jsem si bez dovolení, ale s uvedením citace, půjčila z jednoho cestovatelského blogu, neb je tak akorát stručný a zároveň vyčerpávající: "Jeraš stojí v místech, která byla lidmi osídlena již v období neolitu, jejichž úrodná krajina se stala domovem mnoha pozdějších civilizací. Vrcholný rozkvět prožívala Jeraš od roku 333 př. n. l. do počátku 3. století. Poté došlo k jeho úpadku následkem nejprve křesťanských, později muslimských, invazí a zemětřesení v roce 747. Přestože výkopové práce započaly již ve dvacátých letech 20. století, předpokládá se, že zatím bylo odkryto pouhých 10 % rozlohy původního města. Do areálu vykopávek se dnes vstupuje vítězným obloukem (zvaným též Hadriánova brána), který byl postaven v roce 129 př. n. l. u příležitosti návštěvy císaře Hadriána. Za bránou se rozkládá rozlehlý hyppodrom (244×50 metrů) ze 3. stol n. l., který mohl pojmout až 15 000 diváků. Za hyppodromem je Jižní brána (130 n. l), chránící kdysi vstup do vlastního města. Hned za bránou je dvojitý (Horní a Dolní) Diův chrám(vystavěný okolo roku 162 n. l.) a jedinečné náměstíOválné fórum, které bylo vybudováno v 1. století za císaře Trajána, ve své době hlavní náměstí Džeraše. Fórum je 90 metrů dlouhé a jeho hranice dodnes ohraničuje 56 sloupů v jónském stylu. Z náměstí se směrem na sever táhne 800 metrů dlouhá ulice Cardo Maximo, která musela být v 1. století n. l. výstavní promenádou, což dokazuje 500 sloupů, které se dodnes tyčí po jejích stranách. Na dláždění ulice jsou ještě dnes patrné koleje od povozů, které tudy před mnoha staletími projížděly. V letech 81 až 96 n. l. bylo postaveno jižní divadlo pro 5000 diváků. Z jeho horního ochozu je nádherný výhled na celé město. Největší stavbou je Artemidin chrám z let 150 až 170 n. l. přímo ve středu města. Chrám byl ve 12. století přestavěn Araby na pevnost, takže se dochoval pouze částečně. Ke chrámu vede velké schodiště z Cardo Maximo propylájemi z roku 150 n. l. Vedle propylájí je nymfeum(fontána) z roku 191 n. l., které se svými vodními kaskádami nejen zkrášlovalo Cardo Maximo, ale především osvěžovalo horký vzduch na ulici. V areálu města se také dochovaly zbytky několika byzantských kostelůz 5. a 6. století. Město je dodnes obehnáno částečně zachovalými městskými hradbami z byzantské doby (4. století), dochovalo se 4,5 km hradby vysoké 2,5 – 3 metry se zbytky 24 věží." (Cit: http://cestyapamatky.cz/cesty/jordansko-2006/artemidino-mesto-dzeras)
Oválné náměstí, ze kterého vede osm set metrů dlouhé cardo.

Diův chrám.

Už jsme v té naší oblasti viděli velkou spoustu zachovalých míst, ještě větší spoustu "hromad šutrů" s vysvětlivkama - ale zatím jsem neviděla nic jako Džeraš. Nic tak velkýho. Nic takovýho, kde se můžete procházet po dva tisíce let staré ulici a mít jasnou představu, co kde stálo a jak to bylo velký. 
Nebo se kochat vyhlídkou zatímco procházíte sloupovím horního Diova chrámu...



Kupříkladu v izraelské Caesarei stojí amfiteátr. Krásnej. Dodneška funkční. Izraelský muzejnictví je dost napřed i před našimi končinami, takže než do něj vstoupíte, nasolej do vás dvakrát filmy plný animací a historických výkladů. Ale třeba jevištní stavby už caesarejskému amfiteátru chybí. Jordánci nejsou zdaleka tak dobří v muzejnictví. Ale zase - všechno to tam mají v téměř nezměněné nádheře...



Kocháme se výhledem na celý obří areál. Z města Džeraš okolo zaznívá kánonické "Alláhu akbar", je po poledni.




My tři hodný lidi. Fotil nás uvařenej úplně rudej (taky asi hodnej) Angličan. Infrastruktura pro baťůžkáře tu není kdovíjaká, což by se rozhodně mělo změnit. Stojí to za to.

Objevili jsme, že pepřovník nemusí být keř, ale i sedmimetrovej strom.

Cardo severním směrem - k Artemidině chrámu.

Mozaiky v bývalém byzanstkém kostele.

Rozpixlovaná zobrazení zvířat či lidí v mozaikách. Muslimští dobyvatelé (by) to nevydejchali.



Artemidin chrám.

Už jsme taky trochu uvařený. Dáme si po beduínsku horký černý čaj s mátou.

Kněžiště.

Když vyšplháte na kněžiště (sic!), přeskočíte několik chybějících schodů, dá se vylézt na vyhlídku.

Nemusíte být fanoušek archeologie, abyste si z Džeraše sedli na zadek.

Artemidin chrám - celek.

Od chrámu zpět na cardo.

Cestou vyšplhat na ochozy druhého (ze tří!) divadla v areálu.

Severní brána.

Lázně.

Po oválném náměstí kousek zpět.

Až k hippodromu.

Pecka. 

Žádné komentáře:

Okomentovat