Nebát se ale modlit.

čtvrtek 5. února 2015

Avdat

Aneb? Výlet na jih, část třetí.
Sem jsme měli namířeno. Do zbytků dávného nabatejského města.

Ale abysme děti hned po ránu nezahltili "nudnou" historií, zavlekli jsme je na cestu na lamí farmu. Naštěstí jsme lamy, nebo alpaky - to nepoznám, potkali už po cestě, takže se hned ukázalo...

...že zatímco já s Jakubem blbnem s alpakama...

...a mobilními telefony...

...či fotoaparáty...

...naše chlapce to vůbec nezajímá. Lepší je rozladit rádio, přeřídit sklon světel, sežrat všechny žvejkačky a zaneřádit rodičům sedačky.


Výhled od parkoviště na město Avdat. Jsem utrousila, že mi to připomíná citadelu v Aleppu, za což jsem sklidila jízlivý smích. Můj argument, že "to je taky takhle na kopci", mi nebyl uznán. Já to sem dávat nebudu, přijde mi zbytečný si takhle něco dokazovat, že jo, ale furt si za tim stojim: je to podobný tím, že to je na kopci... ;-)

Ona ta historie není tak nudná. Stačí, když jim nakukáte, že to je "mečovací hrad" plnej tajných místností a jeskyní. To vyhopkaj ten kopec jak kozlíci.

Cestou samozřejmě poctivě vykládáte, co to je karavana - že tudy vedla jejich stezka. Že díky obchodu mohlo Nabatejské království vzkvétat, než přišli Římani a přebrali iniciativu, byzantinci, co pobili zbytek a pak Arabové/noví muslimové, kteří vstřebali zbytek nabatejských kmenů.  

V jeskyni skladovali víno, vodu, zásoby. Někde jsem četla, že nabatejští panovníci se rádi předváděli opulentním plýtváním vodou - uměli si ji do města přivést.

Výhled na Negevskou poušť.

Zbytky byzantského kostela.

Co vám mám povídat: mečovací hrad je dobrej i bez meče...

Ten chumel lidí dole je školka na výletě. Děti, tak pětileté, pojídají svačinku pod dohledem dvou paní učitelek. Ta postava o kus dál od nich je jejich hlídač. Chlápek se zbraní. Takoví tady doprovázejí všechny školní výlety, dětské tábory, skauty... On, případně ještě pan učitel musejí mít zbraň.

Potřetí vykládám, co to je karavana a obchod ve starověku, jen se chci ujistit, že si z toho něco fakt odnesou.

Jakub to pojímá způsobem "výuka zážitkem".

Pěkný, ne?


"Jsem natabeskej král."

"Jsem klál..."

"Jen to postnu na facebook a jdu..."

 
Bavěj je vykopávky. Asi nám je fakt v porodnici nevyměnili... ;-)

Rozloučení s Avdatem. Příště něco, kde skoro není písek... ;-)

Žádné komentáře:

Okomentovat