Nebát se ale modlit.

čtvrtek 5. září 2013

Roš hašana

Roš je hlava, šana je rok - hlava roku neboli Nový rok. Ač je to svátek významný, jeden z těch velkých, provázaný s Jom Kipurem a jde v něm o hodně, je v podstatě veselý.
Na Roš Hašana dělá člověk inventuru svých činů za uplynulý rok, za špatné skutky se jde poškozeným omluvit, křivdy napravuje a poká se za prohřešky proti božím zákonům. Na Roš hašana se podle tóry otvírají tři knihy: spravedliví jsou zapsáni do knihy života, hříšníci do knihy smrti a všichni ostatní do knihy prostředních, mají deset dní (do Jom kipur) na to, aby se napravili.
Taky se chodí k vodě, kde žijí ryby, a člověk své hříchy odhodí v podobě drobečků chleba do vody.
V synagoze se troubí na šofar, beraní roh, jehož zvuk symbolizuje prvotní štkaní a vzlyky duše, která se obrací k nápravě.
Ten zvuk je skutečně pronikavý, má sám o sobě přimět duši, aby se obrátila k Bohu. Říká se, že kdo šofar slyší, už ten zvuk nikdy nezapomene. To tedy skutečně ne. Já když ho slyšela poprvé, říkala jsem si, jestli to jenom ten pán neumí, nebo jestli to je ono. Je to ono. Šofar má vzlykat a štkát, v různých kombinacích různě dlouhých a intenzivních tónů vyloudí ten, kdo na šofar troubí, 100 zvuků za sebou. Já to tedy tomu pánovi tenkrát nepočítala, ale vím, že to nedotáh, protože někde ve dvou třetinách omdlel. Prostě musel moc foukat, udělalo se mu zle...
Hezký na celé té věci je, že nikdo není chápán jako hříšník, který má udělat třicet otčenášů, dvacet zdrávasů a deset dřepů a je mu odpuštěno skrzervá smutnou krvácející postavu, která se za něj obětovala. Je to celý syrovější: někomu jsi něco udělal? Tak tady ti, milej zlatej, modlitby nepomůžou, marš se omluvit a odprosit poškozeného, pak se pomodli. :-) (Jéžiš, snad mi tohle mí křesťanští přátelé odpustí... a religionisti... a ten zbytek taky...) 
No, po modlitbách se duchu židovské tradice jde jíst. Jak před lety říkal rabi Narrowe "O čem je každej židovskej svátek? No...? O čem? Nikdo? Tak já vám to řeknu stručně: Chtěli nás zabít - nepovedlo se jim to - tak se pojďme najíst!"
Tak na Roš Hašana nikdo nikoho zabít nechtěl, to je snad jediná výjimka, na Roš hašana se dokončilo stvoření světa, rodily se důležité biblické postavy, děly zásadní události, králové byli korunováni, židé z egyptského otroctví vymaněni (od Roš hašana do Pesachu proběhlo deset morových ran), druhý Chrám se začal stavět...a tak.
Hodně se jí sladké. Aby byl další rok sladký. Proto se přeje: šana tova u-metuka!
Oba kluci si z tradic odnesli jen dvě základní věci: odhodili svoje zlobení do moře (asi byl velkej příliv nebo co - nějak ho máme zpátky) a vyžadujou k snídani jablíčko s medem, protože to oba měli ve školce.
Tady ještě fotka Beníka ve školce, kde se převlíkali za včelky a povídali si o medu. Okolo rakouské, německé, texaské a nevímjaké ještě děti - celosvětová všehochuť. Eliáš má i Číňánka, Arabky, Rusky a další... ;-)

Tak  !שנה טובה ומתוקה
Ať je váš nový rok dobrý a sladký!
Od stvoření světa uplynulo 5774 let.  ;-)

Žádné komentáře:

Okomentovat