Nebát se ale modlit.

pátek 13. září 2013

oáza Ein Gedi

"Hroznem henny je pro mne můj milý v éngedských vinicích,“ píše se v Bibli v Písni písní. A není to jediná zmínka. Budoucí král David se v oáze schovával před pronásledováním Šaulovými vojáky. 
My se teda nechtěli schovat, chtěli jsme s klukama obdivovat přírodní krásy oázy. Jenže štěstí nebylo na naší straně.
Beník cestou z Masady usnul a nebyl tudíž úplně v náladě, když jsme ho za 15 minut budili, že se jdem podívat na skály a tůňky na koupání. Neustále tvrdil, že na nás počká v autě. Strašně se rozčiloval, když jsme mu to v těch 39°C nechtěli dovolit. Nakonec vylezl až poté, co jsme ho jak oslíka na mrkvičku nalákali na zmrzlinu... A jak doplnil cukry, už z něj byl turboBeník...

V domnění, že mazánky celou oázou neprotáhnem, že se naloží do první tůně a už nikam chtít nebudou, dostali jen plavky a crocsy.


Jenže se sice naložili, ale pokračovat doopravdy chtěli.
Vybíhali schody...


...hopsali po kamenných cestách...


...zalézali do jeskynní...


 ...a to všechno v těch klouzavých botách a plavkách. Takže, babičky, nekamenujte nás, my to fakt neočekávali.


Kdybychom věděli, že se tou zmrzkou takhle naspeedujou, jistě bysme jim pořídili malé Salomonky a kostkovaný kalhoty se záplatama... ;-)


Těžko popisovat krásy kaňonu oázy se strmými sluncem rozpálenými skalami z obou stran a bujnou florou uvnitř. Ani ty fotky nemůžou předat byť jen zlomek pocitu, který v oáze máte. Možná i ta fascinace nádhernou přírodou, donutila ty prďoly vyhopsat až nakonec stezky, byli zvědaví, jak to vypadá za další zákrutou...


Tady "vrcholovka" celé rodinky před posledním vodopádem a průrvou, kde tedy prý bylo ono Davidovo útočiště.


Schválně jsem si vzala stejný šaty jako před osmi lety... Hledejte rozdíly...

červenec 2005

červenec 2005
stejné místo - září 2013


Tady už byli malí Messnerové fakt unavení, už se nedali roztleskat ani krásou Mrtvého moře v pozadí, ani skalami okolo. Až teprve kozy jim zvedly náladu...


...oni to teda byli kamzíci. Asi čtyřicet v různě velkých skupinkách nám jich přešlo přes cestu. Cestou domů jsem si ještě pořídila suvenýr - půl kila bahna - a bylo po výletě.

Hezký víkend a šťastný Jom Kipur!

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Kluci stateční a maminka krásná jako Masajka, doufám, že ta pleťová maska měla nějaký účinek.
máma

Pavel Vorlíček řekl(a)...

Super happy fotky, jen tak dál rodinko ;-)

Okomentovat