Nebát se ale modlit.

neděle 1. září 2013

Jak nás rekruti naučili počítat do deseti...

Sedíme s klukama na pláži, koukáme na dnes docela rozbouřené moře a cpeme se sendviči. Najednou přiběhnou. Je jich tak asi kolem stovky, už jsme je tu párkrát viděli, ale dnes to máme celé od začátku do konce. Všem je kolem sedmnácti, osmnácti. Za pár měsíců nastupujou na vojnu. Všichni chtějí po nástupu do IDF k těm nejlepším bojovým jednotkám, tak trénujou už teď.
Rozdělí se do tří, čtyř oddílů.
První zuřivě klikujou, instruktor počítá nahlas, celý oddíl opakuje: "Achad! .... ACHAD!"
Deset kliků, pak dřepy s klikem a s výskokem: "Shtaim!.... SHTAIM!"
Pak si po dvojicích stoupnou za sebe, chytěj se za ruce, jeden tlačí nahoru a druhý dolu: "Shalosh!... SHALOSH!"
Druhá skupina právě vbíhá do moře, musí tryskem až k instruktorovi, který má hladinu tak do pasu (když přijde vlna, tak po ramena): "Arba!.... ARBA!"
Na pláži se dotknout, udělat tři dřepy a zase do moře, tam sudí chytí liché v podpaží a táhnou je z vody jako zraněné: "Chamesh!... CHAMESH!"
Naše kluky to neskutečně baví, Eliáše to inspirovalo k podivnému tai-či při západu slunce (asi bojovej sport) a Ben se mnou pořád chtěl bojovat botama navlečenýma na rukách. Vbíhačky do moře samozřejmě opakujou...
Třetí oddíl mezitím vyfasoval nosítka, skupina po šesti dostane sedmého jakoraněného na nosítka a vybíhají a sbíhají s ním šíleně prudkej kopec, co vede od pláže k silnici: "Shesh!... SHESH!"
Na dvacet kluků jsou tak tři, čtyři holky. Dřou všechno úplně stejně, žádný holčičí kliky. Mezi instruktory je taky jedna holka, vypadá na devatenáct, ale zřejmě už má po vojně... Řve na těch svých třicet svěřenců jak pominutá. "Sheva!....SHEVA!"
Klikující oddíl už přestal klikovat a dřepovat, taky se chystá do moře - dostanou se do něj tak, že dělaj takový divný kliky na kloubech, v nejvyšším bodě se vždycky trochu odrazej, takže s dalším klikem jsou moři blíž (jistě se to nějak jmenuje, vypadá to jako ryba na suchu): "Shmone!...SHMONE!"
Oddíl, co předtím vbíhal do moře a totálně se utahal do mrtva teď leží na pláži, zavřený oči, odpočívají. Tak třeba minutu až tři, někdy v mezičase se instruktor náhle rozhodne a zase je řevem pošle do vody: "Tesha!.... TESHA!"
A na závěr, před sprintem do toho šíleného krpálu, ještě pár kliků ve dvojicích - ten nahoře přitěžuje tomu, co se snaží zvednout (viz video): "Eser!... ESER!"
Dnes jsme je to slyšeli zařvat tolikrát, že to snad už doopravdy umíme.
Říkala sousedka Maya, že do opravdu prestižních "fighters unit" se z těchhle dříčů dostane málokdo, jen pár. Head hunteři do těchhle jednotek prý pak totiž ze všech namakanců vybírají hlavně ty, kdo to mají nejvíc v pořádku v hlavě.

Žádné komentáře:

Okomentovat