Nebát se ale modlit.

úterý 10. září 2013

Hoši ve škole - týden druhý

Eliáš v nulťáku britské mezinárodní školy:
Na škole visí nápis: "Marc Hinnawi, we are proud of you!" na počest studenta jedenácťáku (myslim, že rok před maturitou), který v létě v Utrechtu na evropských hrách mládeže (nebo tak něco) vyhrál zlatou medaili v 1500m plavání volným stylem. Už taky vím, proč se ráno děti šikují na hřišti - ony totiž nesmějí do budovy školy předtím, než v 7:55 zahraje znělka policajta v Beverly Hills. Pak přijdou učitelé, vyzvednou si tu sběř a odvedou do třídy.

První dva dny se kamarádil s holčičkou Jesline, což nám přišlo príma, když v Modřanech zanechal krásnou Jocelyn. Pak ve středu přišel s tím, že se mu líbí kamarádka Nadine, i když teda má černou kůži, což mu ze začátku přišlo jako nepřekonatelná překážka. Dneska jsem jí viděla, je fakt hezounká. Na Ericu si stěžoval, že se s ním moc kamarádit nechce (njn blonďatá Ruska), ale dneska jí zlomil, už hlásil, že jsou kamarádi.
Svačinu z domova skoro nikdy nesní, přestávka je na to jeho šušňání se s jídlem moc krátká, a nikdo se tam s nima nepáře. "Nejíš? Tak asi nemáš hlad, tak zpátky do práce..." Sama toho schopná nejsem, ale schvaluju. Takže mi nevadí, když si po polední Eliáš sedá do auta a rovnou vybaluje svačinovou krabičku se slovy: "Zase jsem to, mami, dneska nestih. Zase jsem se šušňal. Tak já si to dojim teď."
Mno, a co se týče náplně předškolního ročníku, z toho mi jde hlava kolem:

Samozřejmě nejsem proti, ať do nich sypou, co se do nich vejde, dokud je čas,... Jen mi to přijde fakt masakrózní. L/N = literacy/numeracy = písmena/čísla. V pondělí ráno jsme mastili doma ještě před snídaní první domácí úkol, na to, že ho má, jsem přišla, když jsem mu balila svačinu. Psali písmenko A malý i velký. CeNTReS jsou úkoly na šesti stanovištích (vybarvi, nalep, nakresli, srovnej...), šesti skupinkám trvá dva dny, než obejdou všechna stanoviště, ve čtvrtek maj hodnocení. Každý týden výlet do komunitního centra, kde se děla podobná záležitost s dětmi z ostatních škol. Jak to přesně je s Hebrew a Arabic se ještě musím doptat, nějak se prý taky točí ve skupinkách, někteří začnou až v lednu, no nevim, nerozumim tomu, zatím - každopádně Eliáš nedávno babičce po skypu referoval, jak na něj Nadine mluví hebrejsky, on na ní anglicky (sic!) a občas hebrejsky třeba jen "ken" a "lo" (jsem netušila, že umí...) Drobili spolu listí mravencům, aby měli co jíst, prej...
Ve třídě taky mají knihovnu: polovina jsou knížky v angličtině, čtvrtina v hebrejštině, osmina v ruštině a osmina v arabštině. Co jazyk, to jiné písmo. 
Nechce se mu ráno vstávat a to je tak asi všechno. Jinak hezky pochoduje, dnes jsem ho nechala bez dozoru na školním hřišti plném dětí bez jediného dospělého. Pětiletí se srocovali kolem ping pongových stolů a pozorovali dvanáctileté, jak jim to jde. 

Beník v anglofonní kindergarten: 
Už druhý den tam je do 14:00. Ráno statečně zahlásí "Good morning", tátu pošle pryč, že už ho nepotřebuje a jde si hrát.

Podle paní učitelky Lisy, která vypadá jak Crustyho manželka, se hodně drží stranou a hraje si sám. Podle jejích zkušeností to bude trvat tak 14 dní, než se přidá k dětem. Zatím tam ani moc nejí. A dnes se rozbrečel, když pro něj tatínek přišel, už byl jak na trní. Říkám si, že možná ani brečet nebude, je mu docela jasné, že mu nikdo nerozumí. Na pár dětí jsou tam čtyři vychovatelky, vždycky se jim někdo věnuje.

Letos vyšla většina podzimních svátků na září, takže ze všech pracovních dnů, jsou hoši ve škole jen asi 15, zbytek mají volno. V říjnu už to budou do půl třetí/ respektive do půl čtvrté.
Nebojím se o ně, to spíš já jsem v téhle hře ten ufňukaný srab, co má pocit, že seznamovat pětileté dítě s třemi světovými jazyky (a třemi písmy) v jednom roce, je moc.

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Respekt a pozdravy všem třem klučíkům. Zdraví Kruše

Okomentovat