Nebát se ale modlit.

čtvrtek 15. srpna 2013

↔ Výlet za humna (Národní park Yarkon a Tel Afeq)

Máte-li jenom půlden na výlet, daleko se Izraeli nedostanete. Což ale neznamená, že neuvidíte nic zajímavého. Trvalo nám asi patnáct minut, než jsme dojeli do Národního parku Yarkon (jméno od pramenů řeky Yarkon, v jehož areálu je i pevnost Tel Afeq.

Je tu bohatá fauna i flora, jenž já kytičkám nerozumim, rybky jsou mi ukradený a papoušky jsme neviděli. A s dětma je třeba začít pozvolněji, když chcete dojít na místo, které zajímá rodiče.


Takže nejdřív piknik a veselé hopsání po rodičích...
Krátce vycachtat nohy v jezírku...

A už můžou skauti šplhat do kopce... k pevnosti... (kolem jedné hodiny odpoledne cca 37'C)


V místě byly nalezeny doklady o osídlení třeba i z doby 5000 let př.n.l.. (Teď jsem si hledala, jak se správně přeloží "chalcolithic period" /eneolit- aneb nejpozdnější doba kamenná/ a zjistila jsem, že tohle období se jinak datuje na Blízkém východě a jinak ve střední Evropě - stejné úrovně civilizační vyspělosti v těchto regionech od sebe dělí skoro 2000 let... hustý...)



Takže, jestli chápu správně, po pračlověčí osadě, přišlo už kolem 3000 let př.n.l. první zdí opevněné město, v bronzové době už rozlehlé naplánované město s hradbami, pak se záhadně město na stovky let vylidnilo, další přišli Egypťané, kteří právě tady zbudovali sídlo místního místodržícího.


To za mnou jsou zbytky jeho paláce. Taky jediné místo, kde byl stín...


Je to fakt super, člověk si může projít každou malinkatou místnůstku, jsou tam i zbytky schodů... Uvnitř paláce byly objeveny destičky se sumerskými, akádskými a kanaánskými nápisy, dokonce celý dopis ze starověkého města Ugarit v akádštině, tehdy mezinárodním jazyce. 


 Po Egypťanech přišli Filištíni (na obrázkou jsou ty naši, teda, jestli to nevadí...), pak Řekové, Římani (Herodes Veliký tu vystavěl město Antipatris), samozřejmě celou dobu pogromy na židovské (a pravda místy vzpurné) obyvatelstvo, pak zeměstřesení v roce 363 n.l., které město dost zdevastovalo, za byzanstké éry vojenská osada, během křižáckých válek taky tak - strážili tu vazalové rytířů z Ibelinu a konečně: skoro všechno to, po čem hoši lezou a co je na povrchu vidět, jsou zbytky osmanské pevnosti.

Tady průhled přes zeď věže na mrakodrapy Tel Avivu na obzoru...


Závěr výletu jako vždy konzumní... 


A na závěr otázka, která nám nedala spát, ačkoli fakt floře nerozumíme ani jeden... Je ten strom cedr nebo cypřiš? Nebo ani jedno? A co teda? (Jehličnan to je, až potud jsme si jistí...)


1 komentář:

m. řekl(a)...

Ty jo, je to tam fakt nadhera! A mas muj obdiv, ja bych ty vylety v tom horku asi nedala...
A ten strom... Cypris to urcite neni. Nevidim sice to jehlici moc zretelne, ale podle me je to nejaka borovice:)

Okomentovat