Nebát se ale modlit.

pondělí 15. července 2013

☺ Noční Tel Aviv

Vyrážím. Poprvé sama, stmívá se, koupim pivo a jedu. Marina bude v devet na rohu Rotschild a Hahaschmonaim. Prej tam mam zkusit nekde zaparkovat. Ano, vim, jak to ve meste s tim parkovanim vypada, radsi koupim to pivo u nas v samosce. Vybiram v bankomatu penize, ktere jsem v zivote nevidela, hmm, pekny. Necham si od mladeho Rusa poradit, ktere pivo je nealko, u kasy trochu zdrzuju, dedousek za mnou mi pomaha naskladat do tasky piva a cigarety a schovivave se usmeje, kdyz se pokousim o slusnacke: "Toda rabba, erev tov, lehitraot..." (Dekuju pekne, hezky vecer, nashledanou.)Tak jedu, slunce tady zapada hrozne rychle, nez najedu na dalnici Ayalon, je tma. Problikava me nejdriv kamionak, pak dalsi auta. A sakra, svetla, asi... No jo, nesvitim. Volvo v Praze se rozsveci samo, na to si budu muset zvyknout. Kurna, kde tohle auto ma svetla? Jasne, nekde nalevo - ale kde? Jop,mam je. Jedu si, dum dum dumdudumdudum... Cesty jsou tu hladke jako zrcadlo, zadne koleje ani zaplaty - je to jako s tema optickyma vlaknama: funkcni infrastruktura je pro Izrael zivotne dulezita, proto na ni tak dba. Hladce prijizdim na roh Rotschild a Hahaschmonaim, jsem na sebe pysna, krasny kout mesta. Bary, prede mnou areal narodniho divadla, impozantni a vsude lidi, auta, skutry, motorky, kola... A vsichni si tak pritrubujem navzajem, uhni vole, jedu; jedes na cervenou ty pako; zelenejsi uz to nebude... furt troubime. Jako jasne, zaparkovat, to si ta Marina pekne vymyslela... V prvnim kole ani nahodou, ale treba jsem jen odbocila do blby oblasti, sama jednosmerka, nacpano  na kazdem myslitelnem miste k parkovani. Druhy kolo me usvedcuje z naivity, je to tady horsi nez v osm vecer na Zizkove. Ve tretim kole na to pecu - tady dva voprskly residenti parkujou na chodniku, koneckoncu, potrebuju jenom vyzvednout Marinu, hned jsme tu, ze jo. Hopla na chodnik, citim se jak domorodec. Tech sto metru dojdu, parada, jak jsem presna, je akorat devet. Si zapalim, jak asi vypada, holka? Par let jsem ji nevidela... Cece, tady je lidi, kdo si nocni Tel Aviv predstavuje takhle:
..tak nema pravdu. Spis asi takhle nejak... 

Holky v minisuknich s vystrihama do pasu, joggeri, cyklisti, frajirci, vecer jsou ulice vylozene preplneny. Je tak 26'C, prijemne, ty jo tahle holka je husta v tech sitovanych podkolenkach, nadherna Falaska v bilych upnutych satech naproti pres ulici, malo jsem se vyvoblikala, to uz je jisty. Mno, tak uz by ta Marina mohla prijit, ne? Porad se otacim na auto na chodniku - jak asi poznam policajty? Maj odrazky? Svitej? Kruci, volat ji nebudu, nejsem stihacka, se ji protahla hebrejstina, asi... Jeste jsem ke vsemu kratozraka, tak v obrysech lidi v parku hledam vysokou holku se sviznym krokem (specha za mnou, ze jo...). Telefon: "Cau! Uz letim, protahla se nam hebrejstina, za minutu jsem tam!" No vida, a je to. Za pet minut pred autem na chodniku stavi jine auto, vystrazne blika. Ze by? Pokuta? To fakt nechci. Snažím se zaostřit tech sto metru... "Nazdáár!" prepadne me Marina zezadu. Nauci me bezplatne parkoviste na kraji stare Jaffy. Sednem si s pivem na plaz, vlevo Jaffa, pred nami more, vpravo velke hotely na plazi Tel Avivu.

 Pijem, kourime, povidame. Parada, to bych mohla delat celej zivot. Jasneze prijdou arabsky hosi si pro ohen a jasneze si chteji prisednout. Marina uz je tu ctyri roky, vyhodi je tak strucne, ze ani nediskutujou. Utece to fakt rychle. Musim zpet, vyhazuju Marinu zase u krasneho narodniho divadla, dostanu pochvalu za precteni slova kikar (náměstí) a jedu si nočním Tel Avivem zase na sever. Krásná křižovatka před nájezdem na Ayalon:
Doma spinkaji zpocene deti a nespi nabruceny Jakub. Oko ma natekle tak, ze ho skoro neotevre. Po chvili jeste zazenem nejakeho chrousto-svaba, ktery nam chodi po loznici a dela u toho takovej hluk, ze se neda spat. Layla tov (dobrou noc). 

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Ahoj Léňo! Tak už jsem se sem konečně dostala, už vás sleduju! Chlapci jsou na týden pryč, tak mám pohodu jen s Kájou. Naprosto nechápu, co jsem dělala s časem, když jsem měla jenom jedno dítě???? Sedím si na balkónku, dávám cigárko, čtu si tvoje postřehy a směju se tu nahlas. Miluju tvůj nadhled! Mějte se tam! Zdravím! Vend.

Lenka Szanto řekl(a)...

Cau! To jsem ráda! Hele, přesně to si říkám: mít jenom jedno dítě, tak se s nim nějak v pohodě dohodnu: tyhle jejich bitky, principy kolektivní viny, neustálý poměřování...to je na hlavu...Ale zas nutno říct, že se to lepší. První týden jsem si říkala, že buď budou v nové domácnosti žít oni nebo já... ;-) Pa LeS

Okomentovat