Nebát se ale modlit.

čtvrtek 4. července 2013

◙ Doba hajeni...

Praha versus zbytek sveta. To je asi motto, ktere se tahne s kazdym zpravodajem, i treba reporterem v kraji, co si tak pamatuju. V Praze se rozhoduje,  v Praze jsou vsechna ta obchodni, pravni a jina oddeleni, vsichni ty editori, co vi vsechno nejlip, a ze teda vim, o cem mluvim, taky jsem byla prazskym editorem a vedela jsem vsechno... ;-) Druha strana mince je, ze v regionu to vetsinou chodi jinak a regionalni reporter, i kdyby se rozkrojil, prazskym pranim nikdy stoprocentne nedostoji. A tak velebim osud, ze izraelsti celnici zadrzuji kameramanskou techniku a Jakub s Markem nemaji na co tocit. Uz by totiz byli davno v Egypte. Za situace, kdy cela rodina zije v krabicich, v obyvaku jsou slozene nesmontovane dily nabytku (pan s imbusem z Ikey pry prijde tak za tyden), deti uz jsou treti den na chlebu s maslem a maminka na pite s hummusem (mnam, ale asi nezhubnu...). Pry mela byt mesicni doba hajeni, kdy zpravodaj netoci, jen se zabydluje. Nu, my ji meli asi tak 12 hodin. Jsme tu treti vecer, Jakub odjel na ctvrty zivak do zprav... Ale co uz. Vim, koho jsem si vzala, co bych se rozcilovala, ze jo... A na koho taky: na Egyptany na Tahriru?

Žádné komentáře:

Okomentovat