Nebát se ale modlit.

sobota 29. června 2013

↔ Rodina ve dvou světadílech

Tak tedy věci odjely. Teď už jsou v celním skladu někde u Tel Avivu a zřejmě ještě nějaký ten čas budou, nějak se to s papírováním komplikuje.
Tatínek už taky odletěl. Připravuje, co může, ale bez těch věcí ze skladu to jde pomaleji. Tedy ještě pomaleji, než je v kraji zvykem. Aspoň si už koupil polštář a peřinu, takže má kde hlavu složit. Účet zařizoval v bance půl dne, další půlden strávil koupí auta, které nám ale prodejce vydá až čtrnáct dní po zaplacení. Ledničku kupuje už třetí den, tedy vlastně dnes ne, dnes je šábes a to se nekupuje ani neprodává nic. Asi si budem muset na ten blízkovýchodní životní rytmus zvyknout. Což, myslím, třeba v mém případě nebude problém.
Mně zbyl jeden obří kufr a dvě děti ku převozu. Venku je asi 16'C, což nám motivaci k přesunu dost usnadňuje. Ještě dva dny a bude nám teplo. Je zajímavý žít v bytě, ve kterém vám zbývají poslední dva dny. Nejen, že už jsem lakomá kupovat tablety do myčky, už se mi ani nechce nosit domů základní potraviny (na co šest vajec na dva dny? Už to uvařim bez cibule... Tak jenom půlku chleba...). 
Hochům jsem rozumně povyprávěla, jak na jejich fňukání a žalování nikdo nebude v Izraeli zvědavej, neb izraelské děti jsou statečné a nekňourají ( tak jistěže to je lež jako věž, ale proč z té životní změny nevytřískat maximum, že jo...). Výsledek se brzy dostavil: tříletý Ben mě úplně přestal poslouchat, protože má za to, že houževnatý odpor proti matčiným rozhodnutím je ten nejvyšší projev statečnosti. Tak je "tatečnej!!!" 
A tohle mi vyrobil pětiletý Eliáš. Myslím, že bude fajn mít pro děti víc zahrady a míň tabletu...

Už se fakt těšíme. Starosti už odjely s těma bednama; co nemáme, to už nedoženem, už se vážně jenom těšíme. Od zítřka se loučíme s těmi úplně nejbližšími, jelikož já i moje maminka jsme největší plačky na světě, spoléhám na maminku manžela, že nás postaví do latě. Příští zápis bude asi z letiště.

PS: Rusnokova vláda odborníků. Balvín ministrem kultury. Premiér v demisi Nečas objíždí ještě eurokonference,  premiér Rusnok shání ministry a zřejmě s tím má spoustu trápení, neb nepřekračuje tempo jedné naverbované kreatury za den, třetí premiér zatím vyčkává v pozadí:  je otázka, zda to bude žena, která má jako jediná podporu poslanecké sněmovny či muž, jehož strana sice volby vyhrála, ale prezident ho nemá moc v lásce anebo prostě někdo jinej, jen ať se šlape do pedálů. Zeman vykřikujíci na oficiální státní návštěvě v Německu "Alláhu Akbar!" Stovky lidí v Budějovicích na protiromském shromáždění na náměstí, z davu se ozývá "Čechy Čechům" a "černý svině". Babiš koupil Mafru. Jelikož tenhle blog nám slouží i jako deník velkého rodinného dobrodružství, dělám si sem poznámky, v jaké atmosféře odjíždíme z vlasti.

pondělí 17. června 2013

⌂ Týden do...

Lenka právě vyndala ty dva mezulány z vany a na mě za chvíli přijde řada na ukládání. Tak jen malou reflexi. Mám zadek trochu stažený. Ne kvůli svinstvu v Sýrii, narůstajícímu nebezpečí v Libanonu, otazníkům v Egyptě, podivuhodnému klidu v Gaze a na Západním břehu a rostoucímu napětí v Jordánsku. Ne kvůli vysokým cenám čehokoliv v Izraeli. Zkrátka jen z té změny. Odjezd z rodné země, od milovaných rodičů, babiček a dědů, přátel, známých, oblíbených barů a zajetých rutin.

                                          Obr. Pláž s ru(t)inami byzantského města Apollonia,
                                                  cca 200 metrů od naší branky.

Odjezd od toho posledního je ale součástí kouzla. A navíc, konečně jsem zapnul základy své chatrné hebrejštiny, vzpomněl si, že slovo jam nápadně se opakující v názvu naší nové čtvrti i ulice, znamená "moře." A podíval se, co znamenají ostatní slova ve zmíněných názvech. Ergo, čtvrť nesoucí jméno Nof jam znamená v češtině "mořská vyhlídka" a ulice Shaar HaJam znamená "Mořská brána."

A to mě uklidnilo. Malý domeček v takové čtvrti, navíc obklopený malou zahrádkou se vzrostlými stromy, je skvělou základnou pro život rodinný i aktivně pracovní, jaký tam na nás čeká. A taky k objevování a učení se o tom nádherném rozmanitém regionu, jehož renomé nespravedlivě zastiňují akty násilí a nenávisti. A lásky a porozumění je tam přitom na rozdávání.
Už se těším...

neděle 16. června 2013

⌂ večírky, evakuace, večírky...

Panika vrcholí, práce nehotová, přípravy mění byt na skladiště, večírky nám odčerpávají síly, do toho povodňová evakuace z Modřan do Benešova, letenky už koupený, ale nic hotovo, lékařské prohlídky sotva v polovině,...uááá!

neděle 2. června 2013

⌂ Z deseti stupňů do čtyřiceti?

Mno dobře, deset bylo včera. Dnes je u nás celých čtrnáct.


 Prší už několik dní. Hladiny řek stoupají. Já nechci odjíždět ze zatopené Prahy! To je jak nechávat svojí holku ve štychu...